Přínos baňkování
Při baňkování dochází k intenzívnímu, cílenému překrvení a proniknutí krve mimo cévní řečiště. Následně pak dochází k podpoře metabolismu, stimulaci látkové výměny u baňkovaných oblastí nebo cílených bodů.
K žádoucímu překrvení dochází díky podtlaku, kdy baňka přilne ke kůži, nasaje kůži dovnitř a tím přivede k místu ve zvýšeném množství krev. Princip vytvoření podtlaku v baňce se odvíjí od typu použitých baněk (skleněné, plastové, silikonové).
Podle délky působení a intenzity přisátí lze provádět slabé tonizační, střední, silné baňkování nebo i letmé (bleskové) baňkování. Součástí baňkování může být také baňková masáž, kdy se slabě/středně přisátou (nejčastěji silikonovou) baňkou pohybuje po kůži potřené olejem.
Při baňkování dochází k prokrvení bez výrazného prohřátí dané oblasti (např. jako u aplikace tepla, lávových kamenů apod.), proto se při této technice snižuje riziko místního zánětu u chronických potíží.
Po baňkování se podle intenzity a délky baňkování objeví „modřiny“, které po několika dnech mizí.
Baňkování lze provádět jako samostatnou techniku nebo jako doplněk při klasické masáži, kombinovat např. s masáží plosky nohou, masáží hlavy apod.
Kdy je vhodné baňkovat?
Indikace
- chronické bolesti svalů, kloubů
- svalové napětí, svalové spasmy, spoušťové body
- revmatické problémy
- regenerace kůže
- stimulace vnitřních orgánů
- uvolnění hrudníku při dýchacích potížích (ne akutních)
- podpora lymfatického systému
- jizvy
Kdy není vhodné baňkování?
Kontraindikace (baňkování se nedoporučuje)
- neznámá nebo nejasná diagnóza, bolesti a potíže nejasného původu
- teploty a horečky
- extrémní vyčerpání
- bolesti a selhání srdce, léčba vysokého krevního tlaku
- krvácivé stavy, zvýšená krvácivost
- onkologická onemocnění
- jaterní onemocnění
- v těhotenství – baňkování břicha, pánve, křížové oblasti
Místní kontraindikace – baňky se nesmí aplikovat
- na oblasti s poškozenou tkání, otevřenými ranami, zvýrazněnými cévami na pokožce
- na křečové žíly a záněty žil
- na lebku, obličej, prsní bradavky